Bedřich Smetana

SMYČCOVÝ KVARTET č. 2 d moll

ed. František Bartoš, Josef Plavec, Karel Šolc

- nová předmluva Marty Ottlové (cz./ger./eng.)

- urtextové vydání na základě kritického vydání děl Bedřicha Smetany

Druhý smyčcový kvartet z roku 1883, Smetanovo poslední komorní dílo, je zároveň i jednou z jeho posledních skladeb vůbec. Ač neexistuje vlastní přímý a autentický skladatelův výklad díla (jako v případě prvého kvartetu), žádný z vykladačů Smetanova díla nepochybuje o tom, že je i tento kvartet - jak vyplývá z četných skladatelových dopisů - jakousi osobní zpovědí. Za všechny alespoň jedna ze skladatelových výpovědí: "Stran sazby této [první] věty jsem v rozpaku, věta je tuze neobyčejná ve formě a těžce k pochopení, jakási rozervanost vládne celou větou a bude, jak se mi zdá, dělat velké obtíže hráčům - je to následek mého nešťastného živobytí." Kvartet taky jisté rozpaky vzbudil - zcela nezvyklý ráz celé skladby, její stručnost, "nespojitost" a hutnost zůstaly ještě dlouho i pro Smetanovy ctitele jakýmsi projevem nezvládnutí tvůrčího procesu. Opak je však pravdou, toto dílo bezesporu předběhlo svou dobu a svou nekompromisností tak stavělo most mezi stoletími a právě díky výše zmíněným atributům se zařadilo po bok progresivním dílům 20. století. I v tomto případě vychází notový text edice ze Studijního vydání děl Bedřicha Smetany, svazku XV - Komorní skladby.

TP 517, ISMN 979-0-2601-0287-3, 36 stran, 190 Kč      KOUPIT
BA 9517, ISMN 979-0-2601-0288-0, 14/14/12/12/ stran, 230 Kč     KOUPIT