Glagolská mše (verze poslední ruky)

Nakladatelství: Bärenreiter Praha
Edice: LJCE B/5-I
Druh publikace: velká partitura
Žánr: mše
4(3Picc).2(+Cor.ing.).3(Cl.basso).3(Contraffagotto)-4.4.3.1-Timp.-Trgl.-Tamb.picc.-Pti.-Pto.sospeso-
Tam-tam-Campanelli-Camp.-Cel.-2 Arpe-Org.-satb soli-Coro SATB-Archi
Jazyk publikace: cz./ger./eng./fr./rus.
Zpěvní text: cu. (církevní slovanština)
Rozsah/Formát: LIV, 199 Seiten - 34,0 x 27,0
Vazba: Šitá vazba v tvrdých deskách - celoplátěná (V8)
Hmotnost: 1476 g
Kompletní provozovací materiály k oběma verzím mše jsou k dispozici k pronájmu.
ed. Jiří Zahrádka, Leoš Faltus
Glagolská mše, jedno z vrcholných duchovních děl 20. století, má velmi spletitou genezi a je složitým edičním problémem. Mši pro sóla, smíšený sbor, symfonický orchestr a varhany napsal Janáček na církevněslovanský text v roce 1926 ve svých oblíbených lázních Luhačovice. Nové kritické vydání nabízí odděleně ve dvou samostatných svazcích dvě odlišné verze díla: Verzi září 1927, kterou skladatel dohotovil před prvním nastudováním a premiérovým provedením v Brně v prosinci 1927, a verzi, kterou částečně přepracoval a dotvořil pro první pražské provedení v dubnu 1928, a která pak byla (po dalších revizích a úpravách, jež se týkaly zejména textové složky) vydána tiskem v nakladatelství Universal Edition Wien v roce 1930. Tato druhá, standardní verze, označovaná a chápaná též jako verze poslední ruky, vychází v nově revidované podobě podle směrnic Janáčkovy kritické edice. Hlavním pramenem není zmíněné první tištěné vydání partitury u Universal Edition, publikované až po Janáčkově smrti, nýbrž opis partitury Janáčkova dvorního kopisty Václava Sedláčka, který sloužil jako tisková předloha. Svazek obsahuje předmluvu Jiřího Zahrádky (cz./eng./ger./fr./ru.), shrnující podrobně genezi díla, a dále kritickou zprávu s detailním popisem a vyhodnocením všech dochovaných notových i nenotových pramenů k oběma verzím mše. Druhý svazek s Verzí září 1927 obsahuje již pouze notový text. Zpěvní text je uveden pouze v církevní slovanštině a byl revidován prof. Radoslavem Večerkou. Nová kritická edice byla připravena ve snaze jednoznačně určit a připravit pro tisk takové znění díla, které by se co nejvíce blížilo skladatelovu ideálu. Takovým zněním je rozhodně verze Janáčkovy poslední ruky, a tento fakt by měl být zohledňován v koncertní dramaturgii. Verze září 1927 je chápana spíše jako doplněk a současně ukázka postupu Janáčkovy skladatelské práce, než jako plnohodnotná verze určená pro koncertní pódia.

 Janáček Leoš: Gospodi pomiluj Gospodi pomiluj
 Janáček Leoš: Slava Slava
 Janáček Leoš: Věruju Věruju
 Janáček Leoš: Svet Svet
 Janáček Leoš: Agneče Božij Agneče Božij
 Janáček Leoš: Varhany solo Varhany solo
 Janáček Leoš: Intrada Intrada