Glagolská mše (verze září 1927 - před prvním nastudováním)

Nakladatelství: Bärenreiter Praha
Edice: LJCE B/5-II
Druh publikace: velká partitura
Obsazení: 4 fl (fl - fl 1-3 anche flauti piccoli), 2 ob, ci, 3 cl (cl B - cl 3 anche clb), 3 fg (fg - fg 3 anche cfg),
4 cr, 4 tr, 3 tn, tb, 3 tp, trg, tpc, pto, tmt, cpl, cmp, cel, ar, org, s, a, t, b, satb, vn1, vn2, vl, vc, cb
Jazyk publikace: cz./ger./eng./fr./rus.
Rozsah/Formát: 179 Seiten - 34,0 x 27,0 cm
Vazba: Šitá vazba v tvrdých deskách - celoplátěná (V8)
Hmotnost: 1197 g
Kompletní provozovací materiály k oběma verzím jsou k dispozici k pronájmu.
editor Jiří Zahrádka, Leoš Faltus
Glagolská mše, jedno z vrcholných duchovních děl 20. století, má velmi spletitou genezi a je složitým edičním problémem. Mši pro sóla, smíšený sbor, symfonický orchestr a varhany napsal Janáček na církevněslovanský text v roce 1926 ve svých oblíbených lázních Luhačovice. Nové kritické vydání nabízí odděleně ve dvou samostatných svazcích dvě odlišné verze díla: verzi září 1927, kterou skladatel dohotovil před prvním nastudováním a premiérovým provedením v Brně v prosinci 1927, a verzi, kterou částečně přepracoval a dotvořil pro první pražské provedení v dubnu 1928, a která pak byla (po dalších revizích a úpravách, jež se týkaly zejména textové složky) vydána tiskem v nakladatelství Universal Edition Wien v roce 1930. Druhá zmíněná verze, označovaná též jako verze poslední ruky, vychází v nově revidované podobě podle směrnic Janáčkovy kritické edice. Hlavním pramenem není uvedené první tištěné vydání partitury u Universal Edition, publikované až po Janáčkově smrti, nýbrž opis partitury Janáčkova dvorního kopisty Václava Sedláčka, který sloužil jako tisková předloha. Svazek obsahuje předmluvu Jiřího Zahrádky (cz./eng./ger./fr./ru.), shrnující podrobně genezi díla, a dále vydavatelskou zprávu s detailním popisem a vyhodnocením všech dochovaných notových i nenotových pramenů k oběma verzím mše. Verze září 1927 právě vyšla v samostatném svazku, který obsahuje již pouze notovou část. Zpěvní text je v obou případech uveden pouze v církevní slovanštině a byl revidován prof. Radoslavem Večerkou. Nová kritická edice nakladatelství Bärenreiter byla připravena ve snaze jednoznačně určit a připravit pro tisk takové znění díla, které by se co nejvíce blížilo skladatelovu ideálu. Takovým zněním je rozhodně verze Janáčkovy poslední ruky, a tento fakt by měl být zohledňován v koncertní dramaturgii. Verze Glagolské mše ze září 1927 je chápana spíše jako doplněk a současně ukázka postupu Janáčkovy skladatelské práce, než jako plnohodnotná verze určená pro koncertní pódia.

 Janáček Leoš: Úvod
 Janáček Leoš: Gospodi pomiluj
 Janáček Leoš: Slava
 Janáček Leoš: Věruju
 Janáček Leoš: Svet
 Janáček Leoš: Agneče Božij
 Janáček Leoš: Varhany solo
 Janáček Leoš: Intrada